Kamilou Boudovou

Liberec žije lidmi.

Ve čtvrtém ze série rozhovorů s ambasadory projektu Evropské hlavní město kultury Liberec2028 přinášíme názory Kamily Boudové, která v Liberci studovala textilní design na TUL, ale momentálně žije a pracuje v Paříži. Učí a šíří myšlenku udržitelné módy. Od podzimu 2020 je jedním z ambasadorů projektu Liberec2028 – Evropské hlavní město kultury. Ptal se Ivan Langr, náměstek primátora pro kulturu, školství, sociální věci a cestovní ruch.

Žijete v Paříži, pro nás nyní tak vzdálené. Ale zároveň jste ambasadorkou Liberce. Proč?
Liberec jsem si zvolila jako místo mých vysokoškolských studií a zažila jsem tam tři pohádkové roky. Liberec má kulturní a přírodní bohatství, které budu v životě už jen těžko hledat v jiném městě. Navíc mám opravdu ráda hory, dokonce jsem několik sezón pracovala jako instruktorka lyžování. O tom "přístupu na kopec" z kanceláře si můžu nechat v Paříži jen zdát. Mé univerzitní roky mě k Liberci pojí dodnes, protože můj portrét projíždí Libercem na tramvaji s reklamou na TUL.

Jaké má Liberec šance v kandidatuře uspět?
Musím se přiznat, že neznám celý proces ani podmínky výběru Evropského města kultury, takže na tuto otázku mohu jen stěží odpovědět objektivně. Pokud výběrové řízení opravdu hledá město, které nabízí svým občanům naplněný život a návštěvníkům bohatý výběr aktivit, Liberec je pro mě jasným favoritem. Kromě skvělé univerzity a pohádkové přírody jsem na Liberci milovala kulturu všeho druhu - od elegantních kaváren z minulého století po alternativní kluby a čajovny. Liberec žije lidmi. Je to město veliké tak akorát, aby nabídlo svým obyvatelům všemožné vyžití a přitom se nestalo anonymním.

V čem se Liberec a okolní region mohou vítězstvím v EHMK 2028 změnit, co to může přinést našim občanům?
Jako velká milovnice přírody a dlouhodobě udržitelného rozvoje bych určitě navrhovala žádné nové projekty, jen zkvalitnění a aktualizování prostorů a programů, které v Liberci a okolí již existují. To bych Liberci přála. Aby jeho občané cítili a věděli, že už všechno mají, že není třeba hnát se za něčím větším a novějším, že se stačí jen s láskou starat o to, co v Liberci existuje. Do existujících struktur přinést nové myšlenky a aktivity.
Sama jsem v Liberci už dlouho nebyla, tak si dovoluji vyjádřit žádné osobní preference. Snad více zeleně a jídlo rostoucí ve veřejných prostorách, ale o tom si zatím dáváme zdát ve všech městech na světě.

Sen z budoucna - Liberec pořadatelství získal a jsme v roce 2028. Co by rozhodně ve městě v tomto roce nemělo chybět (programově, stavebně aj.)?
Jak sleduji společnost, lidé hledají přírodu. Takže určitě snadný přístup z centra města s veškerým komfortem vyspělé civilizace do lesa a do hor.