Aktuálně kreativita představuje nejdůležitější zdroj, který mají státy k dispozici, a bývá označována za ropu 21. století.

Rapidní rozvoj digitalizace a automatizace dnes staví kreativitu do středu hospodářského rozvoje. Ta představuje nejdůležitější zdroj, který mají státy k dispozici, a bývá označována za ropu 21. století. Je základem rozvoje společnosti, konkurenceschopnosti i hospodářského růstu a pravidelně se řadí mezi klíčové dovednosti budoucnosti. Výhodou kreativity je, že je zdrojem obnovitelným a nevyčerpatelným. Vytváří nautomatizovatelná místa, je základem pro inovace a klíčovým předpokladem k naplňování cílů udržitelného rozvoje. Spolupráce kreativních jedinců je pak zásadní pro rozvoj kreativní ekonomiky, která představuje spojení vědy, technologií, ekonomiky i kultury.

Společenská a umělecká hodnota kultury proto byla v posledních dvou desítkách let ve světových strategických materiálech doplněna i o hodnotu ekonomickou. Kulturní a kreativní sektor se proměnil z oblasti považované za neziskovou a závislou na dotacích na motor ekonomického růstu vyspělých států, který inspiruje další ekonomické sektory a přináší velkou přidanou hodnotu. Kulturní a kreativní odvětví (KKO) se staly součástí inovačního ekosystému. Knižní bestseller, hudební hit, populární seriál nebo třeba úspěšná hra dnes mají potenciál generovat podobné zisky jako například nový lék nebo technologická inovace a stejně tak potřebují strategickou a koncepční podporu státu.

Této změně odpovídají i statistické ukazatele. V roce 2017 představoval kulturní a kreativní sektor 5,3 % HDP Evropské unie. Jednalo se o třetí největší sektor zaměstnanosti, který zároveň vytvářel největší počet pracovních míst pro občany ve věku 15-29 let a s vysokou mírou zaměstnanosti mezi ženami. I v silně průmyslové zemi, jako je Německo, představují dnes KKO klíčový ekonomický sektor. Díky svému rychlému růstu v posledních deseti letech se v Německu KKO v roce 2018 prakticky vyrovnala německému strojírenskému průmyslu, co se týče tvorby přidané hodnoty (KKO 100,5 mld. EUR vs. strojírenský průmysl 107,1 mld. EUR). Generovalo tak vyšší přidanou hodnotu než chemický průmysl (50,6 mld. EUR), energetika (47,9 mld. EUR) nebo finanční služby (75,2 mld. EUR). Jedinou oblastí, která si před KKO drží náskok v tvorbě přidané hodnoty, tak zůstává tradiční německé hospodářské odvětví automobilového průmyslu (166,7 mld. EUR).