ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 445/2014/EU ze dne 16. dubna 2014 o zavedení akce Unie ve prospěch Evropských hlavních měst kultury pro roky 2020 až 2033

Z hodnocení Evropských hlavních měst kultury, jakož i z veřejné konzultace o budoucnosti této akce po roce 2019 vyplynulo, že se postupně stala jednou z nejambicióznějších kulturních iniciativ v Evropě a patří k těm, které evropští občané nejvíce oceňují. Pro období 2020–2033 by tedy měla být tato myšlenka jasně rozvíjena.

Kromě původních cílů Evropských hlavních měst kultury, jimiž bylo vyzdvihnout bohatství, rozmanitost a společné rysy evropských kultur a podpořit větší vzájemné porozumění mezi evropskými občany, města, která jsou držiteli titulu Evropské hlavní město kultury, díky využití pákového efektu titulu postupně rovněž přidala nový rozměr stimulace obecnějšího rozvoje města v souladu se svými příslušnými strategiemi a prioritami.

Je důležité, aby města, jež jsou držiteli titulu, usilovala o vytvoření vazeb mezi svými kulturními a kreativními odvětvími na jedné straně a odvětvími, jako je vzdělávání, výzkum, životní prostředí, rozvoj měst nebo kulturní cestovní ruch, na straně druhé. Minulé zkušenosti zejména ukázaly, že Evropská hlavní města kultury mají potenciál podnítit místní rozvoj a kulturní cestovní ruch, jak zdůraznila Komise ve sdělení s nazvaném „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec
pro evropský cestovní ruch".

Je rovněž důležité, aby města, jež jsou držiteli titulu, usilovala o prosazování sociálního začlenění a rovných příležitostí a učinila vše pro to, aby byly všechny složky občanské společnosti v co nejširší možné míře zapojeny do přípravy a realizace kulturního programu se zvláštní pozorností zaměřenou na mladé lidi a marginalizované
a znevýhodněné skupiny.

Titul by nadále měl být vyhrazen městům, nehledě na jejich velikost, avšak ve snaze oslovit širší veřejnost a zvýšit účinek akce by dotčená města rovněž měla nadále mít možnost zapojit i okolní oblast.

Základem pro udělení titulu by i nadále měl být zvlášť vytvořený kulturní program, který by měl mít výrazný evropský rozměr. Tento kulturní program by měl být rovněž součástí dlouhodobé strategie s udržitelným dopadem na místní hospodářský, kulturní a společenský rozvoj.

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1295/2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020)

Tímto nařízením se zavádí program Kreativní Evropa na podporu evropských kulturních a kreativních odvětví.

Kulturními a kreativními odvětvími se rozumí všechna odvětví, jejichž činnosti jsou založeny na kulturních hodnotách nebo na uměleckých a jiných kreativních projevech, bez ohledu na to, zda jsou tyto činnosti zaměřeny tržně, a bez ohledu na druh struktury, která je provádí, a na způsob, jakým je tato struktura financována. Tyto činnosti zahrnují vývoj, tvorbu, produkci, šíření a ochranu produktů a služeb, které představují kulturní, umělecké či jiné kreativní projevy, jakož i související funkce, jako je vzdělávání nebo řízení.
Ke kulturním a kreativním odvětvím patří mimo jiné architektura, archivy, knihovny a muzea, umělecká řemesla, audiovizuální odvětví (například kinematografie, televize, videohry a multimédia), hmotné a nehmotné kulturní dědictví, design, festivaly, hudba, literatura, scénická umění, vydavatelská činnost, rozhlas a výtvarné umění.

Cílem programu je chránit, rozvíjet a podporovat evropskou kulturní a jazykovou rozmanitost a podporovat evropské kulturní dědictví a posilovat konkurenceschopnost evropských kulturních a kreativních odvětví, zejména audiovizuálního odvětví, s cílem prosazovat inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.